Na letošní přelom jara a léta jsme premiérově připravili víkendový výlet. K premiérovému výletu jsme si vybrali zdolání Pradědu (proto expedice Dědarp – čti pozpátku). V pátek v pozdních odpoledních až podvečerních hodinách jsme se sešli na chatě Sedmikráska v Malé Morávce, kterou jsme pro tento účel měli zamluvenou celou jen pro nás. Společný večer jsme po obydlení pokojů a seznámení se s prostory chaty, rozhodli zahájit opékáním všeho možného na ohni v zahradě chaty. Děti hned objevily možnosti pro své hry a zábavu – hned využily kolotoč, houpačku, kuželky i altán s houpačkou. Uvnitř chaty se hned chopily pingpongových pálek a stůl byl v obležení skoro po celou dobu našeho pobytu. Zabrali jsme také hned společenskou místnost, kde jsme po večeři a pobytu venku pustili dětem, ale i některým dospělým pohádku a domlouvali jsme se na sobotní den, kdy nás čekal hlavní program.
Hlavním programem bylo samozřejmě zdolání vrcholu Pradědu. V sobotu ráno jsme si každý ulovil něco dobrého k snídani, poté jsme se auty přepravili na nedaleké parkoviště Hvězda, odkud jsme již vyrazili po svých s batohy na zádech vstříc vrcholu Pradědu. Zvolili jsme cestou údolím Bílé Opavy. Počasí nám přálo, celou cestu kolem bublala říčka a také bylo slyšet ostatní turisty, kteří se vydali stejným směrem. Postupně se naše třicetičlenná skupinka roztrhala na několik menších skupinek, mezi něž se vmísili i ostatní lidé. Šlo se celou cestu kolem Bílé Opavy téměř ve špalíru. Lidí bylo opravdu hodně. Ale cesta lesem byla úžasná, přestože trochu náročnější pro méně zdatné. Děti byly velice šikovné, všechny zdolaly cestu nahoru možná i v rekordním čase. Nám dospělým cesta trvala většinou krapet déle, pravda některým z nás i opravdu dlouho (děkuji všem za podporu po cestě :-D). Po příchodu k chatě Barborka jsme se rozdělili na jednu velkou skupinu, která se vydala vstříc vrcholu Pradědu a skutečně ho zdolala, včetně rozhledny. A jednu menší skupinku – čítající 2 dospělé a 2 děti, která se vydala na Ovčárnu a pak autobusem zpět na parkoviště. Odsud menší skupinka vyjela zpět do chaty chystat zázemí pro další šikovné výletníky. Skupina na Pradědu se také následně rozdělila na 3 menší, někteří se z vrcholu svezli dolů na Ovčárnu na koloběžkách a poté pěšky nebo autobusem z Ovčárny opět dolů na parkoviště a zpět do chaty. Další skupina se vydala stejnou cestou, kterou jsme stoupali nahoru i zpět dolů pěšky. Z parkoviště už potom dojeli všichni zpět do chaty. Tady jsme si děti společně s odrostlými (dospělými) dětmi zahrály ještě venku několik her. Bylo to báječné. Pochutnali jsme si na společné večeři – guláši s těstovinami nebo chlebem. Umyli jsme po sobě nádobí, poklidili kuchyň, zhodnotili jsme celý den včetně výletu a odebrali se opět do svých postelí.
V neděli ráno po snídani jsme se pomaličku sbalili, opět jsme vyklidili pokoje, lednice, i další prostory, které jsme o víkendu využili a vydali se vstříc našim domovům. Věřím, že všem se výlet, i přes pár překážek, které jsme museli společně překonat, líbil a příště pojedete zase s námi…. A teď už se můžeme těšit na náš podzimní pobyt. Užijte si všichni báječné prázdniny, s někým se uvidíme třeba ještě i v průběhu léta, a kdyby ne, tak nezapomeňte na podzim…… už to chystáme a těšíme se.
